Mojito – drink, ve svých počátcích více než neznámý, dnes jeden z nejoblíbenějších míchaných nápojů na světě. Co stojí za jeho úspěchem? Možná jeho exotický původ, možná výskyt v různých filmech, možná jeho oblíbenost u E. Hemingwaye. Co stojí za jeho úspěchem nevíme, ale jeho oblíbenost (což není totéž) je jasná – atraktivní osvěžující alkoholický nápoj, který se netradičně zdobí lístky máty a při správném namíchání a použití čerstvých surovin (limetky + máta) vytváří jedinečnou chuť a aroma které chutná a osvěží. Ideálnější drink si lze v horkých letních dnech těžko představit.
Z čeho se tedy Mojito skládá a jak se míchá?
Mojito se nemíchá v shakeru, ale přímo ve sklenici. Začínáme tím, že na dno dáme několik (obvykle 9 – 12) lístků (pokud možno čerstvé) máty peprné. Přidáme půlku (někdy celou) limetky nakrájenou na kostičky, měsíčky, nebo jakékoliv menší tvary a zasypeme lžičkou třtinového cukru. Tuhle tu směs co nám vznikla na dně sklenice důkladně rozmačkáme tak, aby z toho nebyla kaše, ale natolik, aby máta a limetky uvolnily to výborné aroma, což je to, co dělá Mojito Mojitem. Následně skleničku naplníme ledem, někde se uvádí drcený, jinde klasický. Přidáme 4 – 6 cl bílého světlého rumu, dolijeme sodou a důkladně promícháme tak, aby máta i limetky nezůstaly na spodu, ale byly jak nahoře, tak i dole. Ozdobíme větším kusem máty, který buď položíme nahoru, nebo pokud máme delší stonek i s lístky, tak jej jednoduše „zapíchneme“ do nápoje, aby vrchol stonku s lístky koukal ven. Někdy můžeme ozdobit plátkem limetky. A podáváme.
Původ Mojita
Na internetu můžeme najít několik počátků Mojita, pro dnešní článek jsem vybral dva: první pojednává o Kubě, kam v letech 1920 – 1933 utíkali američtí spisovatelé, umělci a bohémové. V těchto letech byla v USA nechvalně známá prohibice. Zatímco v Americe barový život (oficiálně) upadal, na Kubě vzkvétal. A to především díky velmi častému používání rumu, coby levného, chutného a dostupného alkoholu, se kterým místní barmani rádi experimentovali. A experimentovalo se natolik, že se do sklenice dal rum, cukr, limetky a dolilo se to perlivou vodou. Tímto vznikl základ pro Mojito. Za nedlouho barmani na Kubě zkusili přidat do svého výtvoru i mátu, která mu dodala to správné aroma a tímto krokem vzniklo Mojito tak, jak jej známe dnes. Nic víc, než pokus několika barmanů.
Druhá historka je o něco barvitější a v ní Mojito nevzniklo v baru, ale na poli. Dělníci na třtinových polích dostávali od svých zaměstnavatelů sudy se šťávou z třtinového cukru (guarapo), aby po těžkém a horkém dnu na polích měli jak uhasit žízeň. Dalo se samozřejmě očekávat, že dělníkům nestačila jen tak ledajaká šťáva a tak si ji obohatili trochou aguardienty, což je svým způsobem předchůdce rumu jako takového. Jak šel čas, tak dělníci postupně přidali do nápoje lístky máty, aby dosáhli atraktivnější chuti. Těžko říct kde se vzala limetka, zřejmě ji tam přidal nějaký experimentující barman. A Mojito bylo na světě.
Ernest Hemingway a oblíbenost Mojita

je nejlepčíí..
OdpovědětVymazatA je ještě jedna řekl bych že "historičtější" verze vzniku, myslím počátku jako takového.
OdpovědětVymazatByl jím Francis Drake, pirát a korzár ve službách jejího veličenstva, používal dříve dosti dostupný surový rum který smíchat s citrusovými plody a třninovým cukrem ,leč přidával obyčejnou vodu.
Jednalo se o začátek 16.stol. Toto se dá považovat za úplné začátky Mojita.
Jak známo Mojito je sladké a jak známo E. Hemingway si potrpěl na suché koktejly a sladké mu tolik nešmakovaly ;)
OdpovědětVymazatSpíše mi chutná Mojito z kubánského Havana Club, než Bacardi, které máte na obrázku. To se totiž dělá v Portoriku a je to trochu jiný druh rumu.
OdpovědětVymazat